Eurovize 2025: 2. semifinále

Ve čtvrtek 15. května se ve švýcarské Basileji uskutečnilo 2. semifinále Eurovize 2025. Jeho účastníkem byl i český reprezentant, zpěvák Adonxs. Jak si vedl? Kdo potvrdil role favoritů na postup, a komu naopak zůstaly brány sobotního finále zavřené? Vše podstatné je zde v tomto článku.

Druhého semifinále se účastnilo 16 zemí v tomto pořadí:

• Austrálie
• Černá Hora
• Irsko
• Lotyšsko
• Arménie
• Rakousko
• Řecko
• Litva
• Malta
• Gruzie
• Dánsko
• Česko
• Lucembursko
• Izrael
• Srbsko
• Finsko

Písně Austrálie, Irska a Lotyšska mě nijak speciálně neoslovily ani před soutěží, a nemohla jsem to říct ani po jejich semifinálových vystoupeních. Postup do finále jsem tak ani u jedné z těchto zemí neočekávala.

Naopak Černá Hora letos patří v mém žebříčku mezi Top 10 a ve svém semifinále to byla jedna z mála zemí, které jsem fandila. Bohužel, tušila jsem, že jejich šance na postup jsou zřejmě mizivé. V jejich prospěch nehrálo skoro nic: pořadové číslo, statické vystoupení, balada. I tak jsem ale Černé Hoře pár hlasů zaslala, chtěla jsem je podpořit.

Píseň a celkově vystoupení Arménie se mi ještě minulý týden nelíbilo a vůbec jsem nepřemýšlela nad tím, že by tato země měla být letos ve finále. Jenomže potom přišly zkoušky, ze kterých vyšla nějaká videa a nějaké fotky. Pochopila jsem, že tým velmi zapracoval na celém vystoupení a začala si být čím dál tím víc jistá, že tohle číslo diváky osloví. Po semifinálovém vystoupení už jsem o postupu Arménie nepochybovala.

Jeden z favoritů na letošní výhru v soutěži, to je Rakousko. Byla jsem na vystoupení velmi zvědavá. Nadchlo mě. Zpěvák podal výborný výkon, celé vystoupení dostalo hloubku tím, že pro TV přenos bylo nabarveno pouze černobíle. Na podiu se pořád něco dělo, bylo to dechberoucí a po vystoupení jsem byla ráda, že byla přestávka, protože jsem si opravdu potřebovala odpočinout a vstřebat to, co jsem právě viděla.

Mým letošním číslem jedna je píseň Řecka. Vystoupení bylo úměrné stylu písně. V tomto jsem velmi neobjektivní, protože když se mi líbí píseň, tak většinou akceptuji i styl vystoupení. Musím ale říct, že jsem se o Řecko velmi obávala, co se týče kvalifikace. Už to tu párkrát v minulosti bylo, že to vypadalo, že Řecko nebude mít problém s kvalifikací, ale nakonec se přeci jen do finále nedostalo.

Svou podporu této písně jsem se rozhodla vyjádřit tak, že jsem jim poslala několik hlasů.

Vystoupení Litvy bylo očekávatelné, podobné tomu, co skupina předvedla v národním kole. Není to žádná velká hudební pecka, ale já doufala v jejich postup.

Naopak, Malta, ač během semifinále patřila mezi favority fanoušků, mě vůbec neoslovila. Na můj vkus to bylo přeplácané a kýčovité a ukřičené. Někde v hloubi duše jsem nepřejícně doufala v nepostup.

Ačkoliv šance Gruzie nebyly pro letošní ročník nijak velké, tak jejich vystoupení rozhodně nebylo žádným propadákem. Vlastně mě docela překvapilo, a to v pozitivním slova smyslu.

Mezi velké favority na postup, a vlastně ani mezi moje favority, nepatřilo Dánsko. Po shlédnutí vystoupení jsem ale cítila, že tohle by mohlo na diváka u televizní obrazovky fungovat a že by se Dánsko po letech přeci jen do finále mohlo probojovat. Byla to kombinace popové písně, decentního stagingu, sympatické zpěvačky a jejího velmi dobrého pěveckého výkonu. Kdo se nudí u balad, a zároveň nemusí písně, které jsou příliš extravagantní, mohl vidět jako zlatou střední cestu právě Dánsko.

Na vystoupení českého reprezentanta jsem se velmi těšila a byla jsem plná očekávání. Od první chvíle, kdy bylo oznámeno, že nás bude reprezentovat Adonxs, jsem byla velmi hrdá. Od jeho výhry v Superstar ho sleduji, a byla jsem tedy velmi nadšená, že se mu konečně splní jeho eurovizní sen. Navíc jeho song patří do mé Top 3 letošního ročníku. Vystoupení bylo povedené, líbilo se mi. Zároveň jsem se ale bohužel nemohla zbavit pocitu, že diváci by mohli preferovat jiná vystoupení a na nás by mohl zbýt černý Petr. Už středeční zprávy z generální zkoušky naznačovaly tuto možnost.

Velmi se mi líbilo vystoupení Lucemburska, a to víc, než jsem čekala. Píseň má zapamatovatelnou a líbivou melodii, vystoupení bylo barevné. Toto se výpravě této malé země opravdu povedlo.

Naopak zklamaná jsem byla z vystoupení Izraele. Píseň jako taková se mi líbí, ale na podiu se toho mnoho nedělo. Já vím, že u balady se toho moc dít nedá, ale i tak. I výkon zpěvačky mě úplně nepřesvědčil. Prostě po vystoupení Lucemburska byl Izrael zklamáním.

Docela zklamaná jsem byla i ze Srbska. Reprezentant této balkánské země sice nepatřil mezi favority semifinále, ovšem do své Top 10 druhého semifinále jsem ho zařadila. Po vystoupení už jsem si tím ale jistá nebyla, ani tu se toho na podiu moc nedělo. Zajímavých bylo pouze pár posledních vteřin vystoupení, když píseň gradovala.

Finská píseň, a možná spíše finská reprezentantka, má letos mnoho fanoušků. Já mezi ně ale nepatřím. Zatím jsem nepochopila popularitu té písně, a hlavně vystoupení. Podobně jako u Malty, na mě to působí moc lacině a ukřičeně. Nejsem cílová skupina tohoto typu vystoupení a provokace až vulgarity.

Během včera vystoupily další tři země, které patří do tzv. Velké pětky. Tentokrát to byli zástupci Velké Británie, Francie a Německa. Jediná z těchto tří písní, která se mi líbí, je Francie. Ovšem vystoupení mě ne úplně přesvědčilo, i když svůj potenciál má. Velká Británie a Německo se sice pokusily přinést zajímavý staging, ale nevím, jestli to úplně dobře fungovalo na diváky.

Když bylo otevřené okno na hlasování, a také poté během čekání na výsledky, mohli diváci vidět několik klipů o letošní Eurovizi a Švýcarsku. Následně také byl připomenut ročník 2020, kdy byl Eurovision Song Contest z důvodu koronavirové pandemie zrušen. Konečně po 5 letech někoho napadlo, dát prostor těm, kteří se svého vystoupení v roce 2020 na eurovizním podiu nedočkali.

Takže se na podiu sešli Gjon's Tears (Švýcarsko), Efendi (Ázerbájdžán), The Roop (Litva) a Destiny (Malta), aby zazpívali část svých písní, se kterými měli své země reprezentovat v roce 2020. Všichni tito čtyři účastníci ale měli velké štěstí, neboť dostali šanci reprezentovat své země na Eurovizi 2021, ovšem s jinou písní. Takže je vlastně škoda, že organizátor letošní ESC neoslovil spíše ty umělce, kteří o reprezentaci v roce 2020 přišli a od té doby šanci nedostali.

Přiblížil se čas oznámení výsledků, a moje tepová frekvence se výrazně zvýšila. Přála jsem si jediné: postup Česka, Řecka a Černé Hory. Zajímaly mě pouze tyto tři země. Byla jsem ale hodně vystresovaná, protože jsme cítila, že to možná nevyjde nikomu z nich.

Vyhlašování probíhalo stejným způsobem jako vyhlašování prvního semifinále. Tedy vždy se na obrazovce objevili reprezentanti tří zemí a jeden z nich byl oznámen jako postoupivší do finále, zatímco ostatní dva ještě nebyli oficiálně vyřazeni.

Nakonec to dopadlo následovně a ze svého postupu se mohly radovat tyto země:
Lotyšsko, Arménie, Rakousko, Řecko, Litva, Malta, Dánsko, Lucembursko, Izrael, Finsko

Postup Rakouska a Finska byl očekávatelný, vlastně také docela Izraele a Malty, i když už jsem se vyjádřila, že pro mě ta vystoupení nebyla nijak speciální. Já jsem dobře odhadla Lucembursko, to se také dalo docela čekat. Nakonec jsem i správně vycítila postup Arménie a Dánska.

Jakési zadostiučinění jsem cítila u Litvy. Naopak postup Lotyšska mě opravdu překvapil. Neočekávala jsem, že tento styl hudby a folkloru by mohl fungovat na diváky až tak, že se tahle pobaltská země podívá do finále.

Už po pěti vyhlášených zemích jsem tušila, že je zle. Byla jsem velmi zklamaná a jen si odškrtávala postupující země. Cítila jsem, že to Česku nevyjde. Jestli se kvalifikovaly Arménie, Dánsko a Lotyšsko, tak pro nás už v desítce kvalifikovaných není místo. A vypadalo to, že ani pro Řecko ne. S šancemi na postup Černé Hory jsem se v té chvíli už dávno rozloučila.

Zbývalo poslední místo ve finálové sestavě. Mezi zeměmi mimo postup byly stále Česko, Černá Hora i Řecko. Moje nálada byla pod bodem mrazu. Už jsem ani nevěděla, koho si přát, aby oznámili. Měla jsem pocit, že neoznámí nikoho z nich. Opravdu to pro mě byla velmi nehezká situace, a budu potřebovat ještě trochu víc času, abych se s ní vyrovnala.

Moderátorka nakonec oznámila Řecko. Vnitřně jsem cítila vděk za to, že moje píseň číslo jedna je stále ve hře a že bude ve finále a já ji tak budu moct opět podpořit svými hlasy. Zároveň jsem ale cítila velký smutek za nepostupem České republiky.

Náš reprezentant má výborný hlas, velké charisma, je to dobrý tanečník, na Eurovizi měl silnou píseň. Tak co ještě chtít víc? Ano, choreografie možná chtěla doladit nebo udělat jinak, ale tým to chtěl tak, jak to chtěl, a já to neviděla úplně špatně. Náš nepostup je pro mě jedno z největších zklamání, jaké jsem jako eurovizní fanoušek za poslední roky zažila. Opravdu se mi v noci draly slzy do očí.

Adame, děkuji za reprezentaci Česka, byla jsem velmi hrdá sledovat tvou cestu od oznámení tvé reprezentace až po čtvrteční semifinále. Tvou hudbu budu sledovat i nadále.

Na závěr pořadu jedna z moderátorek zazpívala (v trochu pozměněné verzi) píseň Insieme od Toto Cutugna. Já mám tu píseň velmi ráda, vždy, když ji slyším, tak zpívám. Ale v ten večer, v mé náladě pod psa, jsem vůbec na něco takového neměla ani pomyšlení.

Velké finále Eurovize 2025 se odehraje v sobotu 17. května. Přenos začne ve 21 hodin a vysílat ho bude ČT1. Na podiu se objeví celkem 26 soutěžících zemí (10 postupujících z každého semifinále + Velká pětka + hostitelská země). O výsledku rozhodnou svými hlasy diváci a odborné poroty.

Svými hlasy mohou výsledek ovlivnit také fanoušci z Česka, a to buď pomocí SMS (informace o hlasování dá komentátor během přenosu), nebo oficiální aplikace Eurovision Song Contest. Podobně jako loni, také letos by mělo hlasování začít už před vystoupením pořadového čísla jedna.

Zde je rozlosované / pořadatelem určené pořadí, v jakém interprety v sobotu uvidíme: